you can do this

mcdonald's

case study

client: mcdonald’s
agency: DDB
director: andre stringer
dop: rik zang
music composer: gavin little

8:30 a.m. Probouzím se bez budíku, krásný čas, těším se na klidnou snídani - pořádnou, aby mě zasytila na cestu. Vločky pokapané javorovým sirupem zapíjím Carem. V klidu se oblékám, beru více vrstev. Milované, ultralehké, pohodlné Niky tentokrát měním za vysoké farmářky se silnou podrážkou a než je nasadím, ještě se nasoukám do vlněných ponožek – čeká mě dlouhý den v chladné liberecké hokejové aréně. Jak si tak vychutnávám ranní pohodu, koukám a zjišťuji, že je nevyšší čas vyrazit. Potřebuji být na Smíchovském nádraží a následně na Černém Mostě včas – ideálně už před 10h, abych „posbírala“ všech 12 hokejistů.

09:45 a.m. jsem na Smícháči, kontroluji mobil. 4 nepřijaté hovory – neznámá čísla. Zpět všechny obvolám - všechno hokejisti, už se postupně shromažďují na stanovišti. Je to mix vystříhaných, nagelovaných, vysokých, urostlých metrosexuálů v kombinaci se zarostlýma hipsterama s čepicí spadlou dozadu a mini nadváhou.

10:00 a.m. jsme v plném počtu, můžeme nastartovat přes Čerňák směr Liberec, oranžový mikrobus mě na první pohled trochu děsí. Po útulných produkčních autech je to změna... Usedám na kapitánské místo vedle řidiče, zatímco kluci se postupně sáčkují na svá místa. Trochu připomínají sardinky naložené v té nejmenší konzervě. To bude jízda probleskne mi hlavou. Jsme 10 min od Černého mostu, přijde mi SMS od kolegyně Báry. Uklidňuji jí, že naše posádka jede na čas a dresy jsou už naložené. Kapsa u kalhot začne lehce vibrovat, další SMS. Tentokrát od Andreho – režiséra. Před cestou na plac se chce stavit někde pro dobré kafe. Hádám, že tenhle rejža s kulichem na hlavě, červenou tkaničkou v kalhotách (místo zipu nebo knoflíků), holou lebkou, ale vousy délky pravého nefalšovaného drvoštěpa, má opravdu vytříbený vkus. Bohužel EMA Espresso Bar je z Újezda daleko. Ale co třeba Savoy? Posílám řidiče tam. Obě duše jsou uspokojeny, jak Andreho, tak Rika (kameramana).

11:15 a.m. Cesta proběhla bez nejmenšího problému a náš mikrobus s hokejisty vjíždí před hokejovou arénu. Hledám 3 místnosti, kde budeme mít zázemí. Šatna pro hokejisty, maskérna a produkce. Najít catering je v tuto chvíli bojový úkol číslo 1, tak aby se hokejisti před vstupem na led stačili ještě posilnit.

1:30 a.m. celý štáb se začíná shromažďovat. První část mého dnešního úkolu, tj. dostat všechny živé a zdravé na plac, je téměř za mnou. Jdu zkontrolovat naše hokejisty do kabiny, jestli se někdo z nich cestou z cateringu neztratitl. Kluky posílám postupně na make-up a jak je na těchto urostlých fešácích vidět, vůbec jim toto starání se o ně nevadí. No spíš naopak.

12:00 a.m. Přichází bojový úkol číslo 2, rozdělit hráče do 2 týmu na slovenský a český a rozdat dresy, tak aby odpovídaly výšce reálných hokejistů z nároďáku. Česko reprezentují tito: Plekanec, Čáslava, Hertl, Koukal, Vondrka a Ručínský. Slovensko: Bartovič, Reway, Granák, Mikuš, Nagy, Sersen.

1:00 p.m. dorazila agentura a klient. Než padne první klapka, je potřeba ještě schválit kostýmy obou týmů. Sponzorské loga přelepujeme barevnýma gaffama. Kostyméři, rekvizitáři, maskérky, produkce – všichni polepujeme hráčům výstroj, která je skoro ze všech stran obrandovaná. Po této „retuši“ jsme ready to shoot.

4:00 p.m. Natáčení je v plném proudu. Jedeme podle plánu. Záběr střídá záběr a já netrpělivě čekám na poslední klapku, kdy pro mě nastane druhá část mého hlavního úkolu: dostat všechny domů. Postupně si připravuji večerní transport. S přibývajícím časem se mě začínají řidiči jeden po druhém chodit ptát, jestli vím, kdy bude přibližně konec. Odpovídám, že po posledním záběru.

11:00 pm Z vysílačky se ozývá: „Tak my jsme happy!“ Producent Pavel komentuje spokojenost agentury + klienta a hlásí směrem k produkční Báře, která informaci předává režisérovi. V tu chvíle mi zrychluje puls, protože vím, že každý se bude chtít dostat co nejrychleji do tepla svého domova. Po třech natáčecích dnech se nikomu ani nedivím. Běžím ven ze stadionu a řidiče posílám před hlavní vchod stadionu. Postupně odvádím jednu skupinku za druhou k jejich autům až na place zbyde pár selfdriverů. Do posledního auta nasedám já a zbytek produkce. V produkci platí jedno zlaté pravidlo, na plac přijíždíte jako první a odjíždíte jako poslední.

Tereza Nejedlá, production coordinator, boogiefilms